První transport "organizovaného odsunu" Němců opustil Československo před 75 lety - Aktuálně.cz
Moderní-Dějiny.cz | Odsun Němců z ČSR (I. část)
Jak to bylo po válce: Odsun Němců a další události na unikátních fotografiích | Reflex.cz
Konec Němců v Čechách: temná kapitola, která dodnes budí vášně - iDNES.cz
Moderní-Dějiny.cz | Útěk a vyhnání 160 000 sudetských Němců do Rakouska – historický vývoj a příčiny událostí v létě 1945
Vysídlení Němců z Československa – Wikipedie
Odsun Němců z Československa: situace se na řadě míst zvrtla, zavládla krutost - Deník.cz
O odsunu Němců rozhodli spojenci už v roce 1943. Tvrzení Merkelové je nepřesné, upozorňuje historik | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
Odebrání občanství připravilo před 75 lety půdu pro organizovaný odsun Němců — ČT24 — Česká televize
Odsun Němců ve výuce | Tajný Učitel
Proč máme cítit vinu za odsun Němců po druhé světové válce? Vinu nesou jen a jen samotní Němci. 5x pondělí Pavla Přeučila | Krajské listy.cz
Čtyři z deseti Čechů považují odsun Němců za spravedlivý. Jejich podíl postupně klesá - Aktuálně.cz
Jiří Berounský: Poválečný odsun Němců je u nás stále výbušné téma | Plus
Poválečné násilí není odčiněno. Jak Češi upalovali Němce - CNN Prima NEWS
Vysídlení českých Němců. Jak došlo po válce k jejich odsunu? • mujRozhlas
Co přineslo poválečné vysídlení Němců | Téma | věda.muni.cz
Mnozí plakali celou noc. Před 75 lety začaly transporty Němců z Československa | Paměť národa
Moderní-Dějiny.cz | Václav Černý – odsun Němců v prvních poválečných dnech
Moderní-Dějiny.cz | Divoký odsun a poválečné násilí: Češi a Němci po válce
Před sedmdesáti lety začaly vlaky odvážet Němce. Odsun zůstal traumatem — ČT24 — Česká televize
Na zvěrstva páchaná Čechy na Němcích se nesmí zapomenout, uvedl Herman — ČT24 — Česká televize
Před 75 lety začal organizovaný odsun Němců. Do vlaku si mohli vzít tisíc marek a padesát kilogramů zavazadel — ČT24 — Česká televize
Většina Čechů odsun Němců schvaluje. Násilnosti odsuzují, ale omlouvat se nechtějí - Novinky
Vysídlení Němců z Československa – Wikipedie
